Pozvánka

Při příležitosti výročí 300 let od vysvěcení kostela jsme pro Vás připravili

• pestrý nejen hudební program
• volné prohlídky od 8. června do 15. září vždy v sobotu a neděli 10-12 h a 13-16 h
• výroční růženec z Nové Paky
• poutnické oplatky

Historie klášteního kostela

Po zakoupení kumburského panství se Rudolf z Tiefenbachu rozhodl zbudovat klášter. K jeho rozhodnutí pravděpodobně také přispělo i uctívání zázračného obrazu Rodičky Boží, tehdy umístěného ve farním kostele sv. Mikuláše v Nové Pace. Tento obraz byl nejdříve umístěn v kapli, která stávala nad městem. Zmínka je o ní už v roce 1414. V době panování Václava IV. byla kaple zavřena a obnovena byla až v roce 1565.

11. června 1709 byl jezuitou Blažejovským položen základní kámen k novému, důstojnějšímu klášternímu kostelu. V roce 1715 byla kaple, která překážela rostoucímu kostelu, zbořena. Další zmínka o klášterním kostele je až z doby jeho prvního slavnostního vysvěcení 11. srpna 1724. V této době ještě kostel nebyl z nedostatku finančních prostředků plně vybaven. Potřebné prostředky na vybavení chrámu byly sehnány z uspořádané sbírky v roce 1727. Po získání prostředků byl kostel dostaven a 28. října 1732 znovu vysvěcen. Kostel patří k významné skupině české radikálně barokní diezenhoferovské architektuře 1. čtvrtině 18. století. V roce 1858 z části vyhořel a ještě téhož roku byl obnoven.

Kostel je jednolodní, neorientovaný na půdorysu obdélníka se zkosenými rohy, do něhož je vepsáno pět napříč položených elips, které se protínají. K západní straně kostela přiléhá čtyřkřídlá jednopatrová budova kláštera.

Hlavní průčelí je zdobeno vysokým volutovým štítovým nástavcem. Boční stěny jsou zdobeny toskánskými pilastry. Všechny architektonické články v interiéru jsou polychromované. Na klenbách jsou fresky z legendy sv. Františka z Pauly a legendy P. Marie z doby okolo roku 1770 pravděpodobně od Josefa Kramolína.

U iluzivního oltáře stojí sochy sv. Benedikta a sv. Františka z doby před polovinou 18. století. Na tabernáklu je umístěna pozdně gotická socha Madony z doby okolo r. 1500.

V severní části lodi stojí dva protějškové oltáře sv. Františka z Pauly a sv. Jana Nepomuckého z 2. čtvrtiny 18. století, kde obrazy namaloval P. Brandl. Uprostřed lodi jsou oltáře sv. Jakuba a Obrácení sv. Pavla z 2. čtvrtiny 19. století s obrazy od J. Führicha a J. Zeleného. V jižní části lodi stojí oltáře z 2. čtvrtiny 18. století. Oltář s tordovanými sloupy a střední sochou Ukřižovaného Krista. Na protějším oltáři je obraz Sv. rodiny od J. J. Majora.